Eithné

VÄ?era jsem se vrátila z andorského srazu ve ZvíÅ?eticích a když jsem ze sebe smyla prach a Å¡pínu, sedla jsem k poÄ?ítaÄ?i, že o nÄ?m nÄ?co napíšu. A málem jsem usnula, takže to píšu až teÄ? =)
Cesta tam byla výborná, když Terry a Othelloo vyprávÄ?li v kupé vtipy o elfech, ti tÅ?i civilisti, co tam byli s námi a velice intenzivnÄ? si Ä?etli, snad ani jednou neotoÄ?ili stránku =)
Po cestÄ? na zÅ?íceninu jsme potkali hafo lidí, kteÅ?í Å¡li proti nám do hospy, ale i pÅ?esto jsme Å¡li jinou cestou než byla popsaná v návodu =) Ale co, nezabloudili jsme =)
Registrace, pokec, pokec, pokec... Pak jsem si postavila stan, ve kterém jsem ani jednu noc nespala, ale posloužil víc než dobÅ?e jako zásobárna vÄ?cí. A pÅ?edmÄ?t zábavy nejmenovaného Hlandera, Durina a dalších, když v noci otoÄ?ili stan a tropiko nechali tak, jak bylo. A naivnÄ? si mysleli, že jsem unitÅ? =)
První noc jsme spali s Mephalkou a Ravagerem úúúúplnÄ? nahoÅ?e na vÄ?ži, tam, jak není stÅ?echa, takže v noci zaÄ?alo prÅ¡et. Tak jsme se pÅ?estÄ?hovali o patro níž, kde stÅ?echa je, a zmokly nám jenom nohy, které Ä?ouhaly ven. A já mám nepromokavý spacák, heeeeÄ?!!! =)

Pak byl LARP.

Z pohledu CPÄ?ka netuším, co se vlastnÄ? kdy dÄ?lo, trochu jsem se ztrácela, v jaké Ä?ásti pÅ?íbÄ?hu zrovna hráÄ?i jsou.

"To můj strýc byl šamanem!"
"Ne, byl to můj otec, lháÅ?i!"
TÅ?esk meÄ?ů, vrÄ?ení z hrdla dvou skÅ?etů. "LháÅ?i!" "Potvoro!"
Kolem šla skupinka sloužící Bohu.
"UklidnÄ?te se, pÅ?estaÅ?te se-"
"Můj strýc to byl!"
Vrhli se po nás, odzbrojili nás, svázali... PÅ?edvedli pÅ?ed knÄ?ze.
"On si zaÄ?al, milosti! Je to lháÅ?, bezdůvodnÄ? mÄ? napadl! Milost... Já jsem nevinná!"
A tak Zakovi uÅ?ízli ruku, zatímco mÄ? "jen" zbiÄ?ovali =)

"AlmužniÄ?ku pro chudé, milostpani... Ach, tisíceré díky, Bůh vám žehnej za vaÅ¡e dary..."
Žebravá žena se vrhla Fee kolem nohou, když zjistila, co je v mÄ?Å¡ci. "Tisíceré díky!"
Její muž, slepec, mezitím zjiÅ¡Å¥oval, zda jeÅ¡tÄ? žije jejich pes, tak nehybnÄ? ležící...
"Co tu dÄ?láte, holoto?! Tady žebrat nebudete! PojÄ?te s námi!"
"Smilování, to osud byl tak krutý... Prosím, páni rytíÅ?i, smilování!"
PÅ?edvedli nás pÅ?ed knÄ?ze. Jeho Milost byla tak dobrá, že nám dal práci a peníze do zaÄ?átků. Hostinská, když vidÄ?la, že nejdeme žebrat, ale máme i peníze, nám dala kaÅ¡i... Lidé jsou dobÅ?í.
Jen PunÅ¥a nám nÄ?jak chladne.

Hrozivé vrÄ?ení se odráží hradním pÅ?íkopem, prochází tudy tvoÅ?i, z nichž opadává maso a kteÅ?í jsou již delší dobu po smrti.
A ve mÄ?stÄ? Å?ádí malomocenství, dobrodruzi potÅ?ebují uplatit druidku, aby jim pomohla - a ta chce hradní pÅ?íkop jen pro sebe, nechce v nÄ?m žádné nemrtvé.
Dobrodruzi scházejí dolů, utíkají a vracejí se, zombie jim lámou ruce, jde z nich strach...
Ale dobrodruhů bylo moc, dobro vítÄ?zí...
A dvÄ? malé dÄ?ti - civilisti se nám hroznÄ? chlámou =)

"Myslím, že zde by se pÄ?knÄ? vyjímalo naÅ¡e sídlo... Zrušíme zde pole... Možná necháme zbourat kus tohoto mÄ?sta, abychom mÄ?li lepší výhled... Co Å?íkáš, drahý?"
"Ano, ano, máš pravdu. Pole stejnÄ? moc nenesou, jak koukám..."
Do naÅ¡eho pohledu se dostala nÄ?jaký póvl, který Å¡el k nám.
"UhnÄ?te mi z cesty, chátro, procházím..."
"Tak to ne, prý zde chcete ruÅ¡it nÄ?jaká pole. Máme vás dovést ke knÄ?zi."
"Dovést? Nás? AÅ¥ si pÅ?ijde sám, holoto. A nezaclánÄ?jte mi zde, procházím."
Když do mÄ? strÄ?il jeden z tÄ?ch otrhanců, zastal se mÄ? hobit, že na ženy si nikdo troufat nebude. Má jediné Å¡tÄ?stí, že se mÄ? zastal, jinak bych ho nechala zavÅ?ít.
Netrvalo vÅ¡ak dlouho a pÅ?ibÄ?hlo nÄ?co malého, chlupatého... Ble, hobití chátra...
Asi se jim nelíbilo, že chceme rušit pole...
Pak mÄ? nÄ?co bouchlo, ztratila jsem vÄ?domí.
Probrala jsem se náhle, nade mnou se sklánÄ?l knÄ?z.
"Å?ekni, ženo, co je pravdy na tom, že chcete ruÅ¡it nÄ?jaká pole?"
Byli u mÄ? i hobiti, nevím, co se stalo. Asi jsem byla dost unavená, pÅ?eci jen, procházeli jsme se pÄ?Å¡ky... Asi jsem omdlela a oni mÄ? sem donesli... Jsou dobÅ?í, i mÄ?Å¡ec mi zůstal. Jen nevím, kam se ztratil můj muž.
"Ano, ano, budeme zde mít sídlo..."
Dohodli jsme se, že necháme založit jiná pole, a knÄ?z mÄ? nechal jít.
Nafoukanec.

"Brum brum."
"Brum brum."
"Brumly brumly."
"Brum- brum- bruml?"
"Brumly brumly."
"Brum- brumly brum-?"
"Brumly brumly."
"Brumly brumly?"
"Brum."

"Ten roh odnesu Ä?arodÄ?jce já!"
"Ne, já!"
SkÅ?etí hádka se nesla daleko.
ZbranÄ? byly v pohotovosti, každý se chtÄ?l Její odpornosti mocné Ä?arodÄ?jce zavdÄ?Ä?it...
Jenže pÅ?iÅ¡li nÄ?jací zlouni, kterým skÅ?eti nejsou dobrou rasou. PÅ?iÅ¡li nás okrást!
Hrozivé vrÄ?ení se ozvalo z naÅ¡ich hrdel, hádka pro tuto chvíli byla zapomenuta, bili jsme se udatnÄ?.
Jenže jich bylo moc, hloupých dobrodruhů, kteÅ?í chtÄ?li náš poklad...
A další horda skÅ?etů, obklopující vzácný náklad - mithril!
Lidi jsou sobci, chtÄ?li ho sami... I hobiti.
Byla to velká Å?ež... Bila jsem se udatnÄ?, leÄ? pÅ?iÅ¡la jsem o jednu ruku. Nevadí, pravá mi zůstala, můj meÄ? opisoval smrtící kÅ?ivky dál.
Och, ta bolest! Má noha! Zabiju vás, vy...!!!
Rány prÅ¡ely jak déšť, na naÅ¡e hlavy i na hlavy nepÅ?átel...
Svalila jsem se na zem, nÄ?jaký Ä?lovÄ?k mi usekl mou druhou nohu! Ale ruku s meÄ?em mám, musím chránit mithril... Plazila jsem se pomocí své ruky k nepÅ?átelům, i kdyby mi usekli ruku, ukousala bych je k smrti...
Milosrdná tma, do které zaznívá jen Ä?arodÄ?jův smích.

Pam pa pa pa pam pa dá,
Pam pa pa pa pam pa dá,
Pam pa pa pa pam pa dá,
Pam pa pa pa pam pa dá...

Jeden Bobek vládne všem,
Jeden jim všem vládne,
Jeden vÅ¡echny pÅ?ivede,
do temnoty sváže...

Hlas se ozýval zpod kápí pÄ?ti tovrů zastoupivších cestu udatnému malému hobitovi nesoucímu opiÄ?í bobky pro Ä?arodÄ?jku.
A jeden vystoupil z jejich Å?ady, Å¡el blíž k roztÅ?esenému dobrodruhovi...
"Paralýza!"
Bobky zmizely i s námi v nenávratnu.

Libé tóny provázely vílu jejím tancem po lesním porostu, kytiÄ?ky v jejích rukou kvetly Å¡tÄ?stím...
NÄ?jaký naruÅ¡itel k ní bÄ?žel, málem se zabil, jak na svahu brzdil...
"Zdravím."
"I vy buÄ?te pozdraven, udatný hobite."
"Prosím vás, prý víte, kdo je dÄ?dicem krále..."
"Vím to."
"Kdo je jím tedy?"
"Wors... ProÄ??"
"Wors? He... DÄ?kuji vám..."
"Prosím, pÅ?edejte mu tento dar pro Å¡Å¥astné panování," podala víla hobitovi kytiÄ?ku lesního kvítí.
"JistÄ?."
"Pomožte mu, aÅ¥ on pomůže tomuto království... AÅ¥ pomůže tÄ?mto lesům... Bůh vás provázej," rozlouÄ?ila se víla.
Brzy ale pÅ?iÅ¡li další. Také nevÄ?dÄ?li, kdo je dÄ?dicem...
PÅ?iÅ¡el i on, dÄ?dic. VÅ¡ichni poklekli, víla se uklonila.
"Jdu zjistit, co se tu dÄ?je. Prý jsem dÄ?dic..."
VysvÄ?tlila mu, že je to pravda. Ptala se, co se dÄ?je, že vÅ¡ichni najednou pÅ?iÅ¡li... Hobita asi nemÄ?li rádi, nevyjadÅ?ovali se o nÄ?m dobÅ?e...

Vrrr...
"PovstaÅ?te, nemrtví, bojujte za mÄ?!"
Napadli jsme mÄ?sto.
VbÄ?hla jsem tam, já, krásná zombie, když slyším hlas: "Zabij nemrtvého!"
ZaÄ?alo se mi stmívat pÅ?ed oÄ?ima, když tu: "Oživ nemrtvého!"
Povstala jsem silnÄ?jší kdy dÅ?ív, když tu: "ZruÅ¡ kouzlo!"
ZmalátnÄ?la jsem, slábla...
"Odraž kouzlo!"
ZaÄ?alo mi být dobÅ?e.
ZaútoÄ?ila jsem na mÄ?sto, pohledem hledala dÄ?dice, chci ho zabít, chci, CHCI...!!! Krev... Maso... Ã?kol... Musím zabít... Musím!
Rána mÄ? odhodila dozadu, sneslo se na mÄ? nÄ?kolik meÄ?ů...
Pche, zkuste si zabít nemrtvého...
Vstala jsem, o nÄ?co dÄ?ravÄ?jší než pÅ?edtím, Å¡la najít dÄ?dice, chci ho zabít, chci...!
Další rány vÅ¡ak Å¡ly do mého tÄ?la, mlátila jsem kolem sebe, leÄ? nepÅ?átel byla pÅ?esila...
KováÅ? to jistÄ? dokoná za nás...

Po LARPu byl výýýborný Terryho gulášek, díky kterému jsem mu ochotná odpustit i to maso uvnitÅ? ;), a pak buÅ?tíky. A kecání, kecání, kecání,... .
Další noc už jsme nezmokli, ráno mÄ? vzbudil hlásek: "Tatí, tady nÄ?kdo spí..."
"Tak se vraÅ¥, stejnÄ? nepůjdeme až nahoru."
Mno a pak balení a cesta zpátky. Jela jsem vlakem s hafo dalších lidí a osvobodila jsem dva pytlíÄ?ky gumových medvídků ;) A Terry s Othellem si tam zazpívali s nÄ?jakýma skautíkama pÅ?i kytaÅ?e... Zábava prostÄ? byla ;)

A pak byl najednou konec :-(

Moc se tÄ?ším na další srázek, lidi z Andoru jsou nej nej nej. Poznala jsem ty, které jsem neznala, a ty, které jsem znala, jsem poznala líp. A vÅ¡ichni jsou skvÄ?líííí!! =)
A tak díky organizátorům a hlavnÄ? Fejí za úžasný zážitek a nejlepší víkend za hafo dlouhou dobu.

Vivat ZvíÅ?etice ;)