Eithné

24.12.2006 - 20:15:26

Váno�?ní povídka 2006

Jsou tu Vánoce, svátky klidu, míru a pohody. Všude panuje láska a p�?átelství, lidé p�?emýšlí, jak nejvíce by mohli pot�?šit své bližní. Pst, bu�?te chvíli potichu, slyšeli jste zvone�?ek? To vás and�?lí�?ek láká na váno�?ní povídku... Poj�?te si ji poslechnout, vždyť jsou Vánoce.

Hala vypadala p�?esn�? tak, jak bývá vid�?t v televizi: hodn�? velká, st�?ny se kovov�? leskly, seda�?ky všude dokola - a uprost�?ed toho obrovského prostoru byl ring.

Dnes bylo také všechno polepené váno�?ními vlo�?kami, v jednom rohu stály obrovské varhany a pod nazdobeným smr�?kem byly hromady dárků. Ty hromady byly t�?i - a všechny dárky na nich byly zabaleny do stejného papíru a stejným způsobem.

V místnosti bylo plno. Kdo mohl a kdo byl pozván, p�?išel se podívat na zápas, který m�?l vejít do historie a stát slzy spoustu malých d�?tí.

�??Kdo z koho? Kdo byl d�?ív? Koho mají d�?ti nejvíce rády? Který z nich je ten Nej?

Rozhodne se tady, v ringu Za T�?etím Mrakem!

Zápasit bude každý s každým, po�?adí losované, zakázané jsou rány na solar, do rozkroku a tahání za plnovous!

A máme tady první dvojici! P�?edstavuje se Santa Claus a D�?da Mráz!�??

Reportérův hlas zanikl v jásání diváků, když do ringu vešly dv�? postavy: jedna v dresu propagujícím Coca-Colu, s mohutným pupkem a dlouhým plnovousem, a druhá v leskle modrém úboru ov�?n�?eném kožešinami, taktéž s dlouhými vousy a rovnými bílými vlasy.

�??Santa Claus!�?? šíleli fandové toho prvního.

�??D�?d Maróz!�?? k�?i�?eli fandové toho druhého.

D�?ti, které sledovaly zápas v p�?ímém p�?enosu v televizi, pomalu za�?aly zatínat ruce v p�?st. Nap�?tí stoupalo.

Ozvala se píšťala rozhod�?ího. Santa Claus se nervózn�? usmál - už dávno se u�?il boxovat na svém pytli, ve kterém p�?íležitostn�? vozil dárky, ale D�?da Mráz nebude lehký soupe�?. Ale což - hlavn�? s chutí! P�?ihmou�?il o�?i, sev�?el rty a nahrbil záda, aby po�?ádn�? vyniklo logo sponzora, a o�?ekával první rány soupe�?e.

D�?da Mráz se neusmíval. Cítil se bez své berly strašn�? bezbrann�?, postrádal ji jako by ú�?edník postrádal svůj notes. Ale Santa Claus už je postarší �?lov�?k a krom�? toho nevypadá, že by p�?íliš sportoval - vždyť už se se svým dob�?e živeným b�?ichem sotva protáhne komínem. Snad to n�?jak půjde...

Bum! padla první rána. A následovaly další.

Abyste rozum�?li - D�?da Mráz ani Santa Claus za celé své životy nikomu nezk�?ivili ani vlásek na hlav�?, jenže to bylo práv�? ono. Nahromad�?ná zlost, kterou st�?ádali po všechna ta léta, se nyní uvolnila a oni bili jak smyslů zbavení, tu za toho nevd�?�?ného Thomase a tam zase za tu rozmazlenou Natašku, která rozbila všechny dárky d�?íve než p�?ešel týden.

Santa Claus náhle padl na zem a nezvedal se. D�?da Mráz mu nenápadn�? p�?išlápl vousy, kdyby se p�?ece jen vzpamatoval, ale pot�?eba to nebylo.

�??A máme tady prvního vít�?ze dnešního zápasu - a je jím D�?da Mráz! Po p�?estávce se p�?ipraví Ježíšek a...�?? nastala chvíle nap�?tí, kdy reportér rozbaloval lístek, �??a vít�?z, tedy D�?da Mráz!�??

P�?estávka byla všechno, jen ne dlouhá.

A pak už vešel do ringu D�?da Mráz, zna�?n�? pošramocený, a za ním druhý �?lov�?k.

Spoustu d�?tí u obrazovek vydechlo zklamáním. Celý život se t�?šily, až uvidí to, na�? jejich fantazie nesta�?ila - a nyní, p�?i p�?ímém vysílání, je postava Ježíška zakreslená televizními kosti�?kami. Jak? And�?lí�?ci, kte�?í je kreslí, musejí mít asi dost napilno...

Zápas nem�?l dlouhého trvání. Ani Ježíšek nevyšel bez úhony, jenže D�?da Mráz si nestihl odpo�?inout tak dlouho, jak by pot�?eboval.

Dva zápasy, dva vít�?zové. Ve t�?etím se rozhodne - vyhraje Ježíšek nebo Santa? Pokud Santa, nevy�?eší se dnešním dnem vůbec nic. Pokud by vyhrál Ježíšek, D�?du Mrázovi i Santu Clausovi by byl odebrán živnostenský list a byli by posláni na zaslouženou nucenou dovolenou, každý dle svého výb�?ru.

Op�?t hvizd píšťalky, dv�? postavy proti sob�?, dva dobrodinci, kte�?í necht�?li nic jiného než d�?lat radost d�?tem (a ob�?as n�?komu n�?jakou tu reklamu).

Svaly se lesknou, sál nedýchá nap�?tím, letí první rána a jiná ruka ji vykrývá, zárove�? jeden protivník druhému chytá nohu, která probíjí vzduch s nekone�?nou razancí, trhá a vzáp�?tí leží oba na zemi, nikdo neví, jak se tak stalo.

Ty nervy, to nap�?tí!

Všude je ticho, zní tu jen hekání, sténání a tupé dun�?ní.

N�?kdo letí vzduchem - kdo je to?

Vít�?z může být jen jeden.

Rozhod�?í vy�?kl jméno.

Lidé k�?i�?í.

Je konec.

Eithné - Povídky - 2114x - Komentáře (1) - Vložit komentář

Webdesign by nAS