â??Co to zase vleÄ?eÅ¡ domů, HonzÃku?â??
â??ToÅ¥ bicykl, matko má! Podle wikipedie napÃÅ¡u za pár let Slávy dceru a já vůbec nevÃm, o Ä?em psát! A než vymyslà auta, musÃm holt jezdit po okolà na tomto, zbrusu novém, vynálezu chytrých hlav, abych mohl sbÃrat inspiraci a obzvlášť si vÅ¡Ãmat názvů okolnÃch vesnic. VidÃÅ¡? To takhle nasednu a odrážÃm se nohama. PÄ?kné, že?â??
â??A k Ä?emu jsou ta vrtÃtka tam dole?â??
â??To nic nenÃ, to je jen pro pokroÄ?ilé.â??
â??Jedu si tak polabským krajem a koukám, ty názvy vesnic jsou podivné. A potom mi to doÅ¡lo! Ony se nÄ?mecky jen tváÅ?Ã, ale jejich původ â?? tenÅ¥ jest slovanský! Tady, tady vÅ¡ude rozkládala se naÅ¡e domovina, tady kde stojÃÅ¡ ty a kde stojà ten a kde stojà onen! Tady vÅ¡ude byla.â??
â??Nenà možná! Opravdu?â??
â??Ano! VÃÅ¡, myslÃm si, že by si vÅ¡ichni Slované zasloužili, aby o tom vÄ?dÄ?li. Asi o tom napÃÅ¡u knihu.â??
â??Jakou knihu?â??
â??Už jsem o tom pÅ?emýšlel. Bude se jmenovat Slávy dcera, to mám bohužel už pÅ?edurÄ?ené osudem.â??
â??Slávy dcera? Dcerou slávy bývá ve vÄ?tÅ¡inÄ? pÅ?Ãpadů hluboký pád.â??
â??No vidÃÅ¡, a tady to bude MÃna. VÃÅ¡, dcera toho pastora z Lobedavy. MÃna Schmidtová.â??
â??ProÄ??â??
â??Mám urÄ?ité tuÅ¡enÃ, že si ji jednou vezmu, tak abych si tÃm pÅ?ilepÅ¡il, až mi bude vyÄ?Ãtat, že jen poÅ?ád pÅ?ednášÃm tu archeologii...â??
â??A jaká tedy ta kniha bude?â??
â??PÅ?emýšlÃm, že bych to mohl pojmout jako cyklus znÄ?lek. Jen se nemohu rozhodnout, jestli jich bude padesát, sto padesát nebo Å¡est set, to jeÅ¡tÄ? uvidÃm. A rozhodnÄ? v nich chci vyzdvihnout vlastenectvÃ, jinak bych se nedostal do Ä?Ãtanek. No a nÄ?co musÃm vÄ?novat MÃnÄ?, nerad bych, aby se cÃtila zanedbanÄ?. No a možná i nÄ?co pouÄ?ného tam bude, Ä?lovÄ?k nikdy nevÃ, kdo to bude Ä?Ãst.â??
â??A co je to vlastnÄ? ta znÄ?lka?â??
â??To máš vždycky Ä?trnáct veršů dÄ?lených na Ä?tyÅ?i, Ä?tyÅ?i, tÅ?i a tÅ?i, vÃÅ¡? No a to nenà vÅ¡echno, rád bych si totiž s tou formou opravdu vyhrál a taky bych rád Ä?echům zlomil jazyk, až to budou Ä?Ãst, a tak jsem si Å?ekl, že základ napÃÅ¡u sylabotonickou Ä?asomÃrou a pÅ?edzpÄ?v elegickým distichonem.â??
â??Výborný nápad, Jene!â??
â??DÃky, dÃky. Hele, poraÄ? mi, rád bych to nazval nÄ?jak po Å?ekách â?? které tÅ?i Å?eky se ti vybavà jako prvnÃ?â??
â??Nil, Labe a Dunaj, proÄ??â??
â??To nenà zlé... MuslÃÅ¡, že u Nilu žili Slovani? Možná... jak by se ti lÃbilo â??Sála, Labe a Dunajâ???â??
â??Dobré to je, dobré... A co trochu metafory? Léthé, Acheron?â??
â??To spÃÅ¡ Rém... Já zapomnÄ?l na Vltavu! No, nÄ?jak si to jeÅ¡tÄ? pÅ?eberu.â??
â??A už nÄ?co máš?â??
â??No, poslechni si zatÃm tohle:
V tom cos Lada Milku šepce hezká,
Ten, aj pannu stvoÅ?iv pÅ?edstavÃ,
A snÄ?m tichne, žasne, chválu tleská.
NejkrásnÄ?jÅ¡Ã nade vÅ¡ecky ctnosti,
Ctnost, jenž vlastnà ctnosti ukrývá.â??
â??S tebou to mlátÃ, kamaráde, co?â??
â??JeÅ¡tÄ? bych tam chtÄ?l dostat nÄ?co o jejÃch rtech a pohledu, možná srdci...â??
â??Na tvém mÃstÄ? bych to udÄ?lal vÃc politické. Takové ironické, o podÅ?Ãzenosti nÄ?jakého boha nÄ?jakému politikovi a tak, vÃÅ¡?â??
â??MyslÃÅ¡ tÅ?eba:
MÄ?j se dobÅ?e, MÃno! ach již kyne
ZÃtÅ?ek kvapnÄ? pÅ?iÅ¡lý k rozchodu,
Tam již odsud musÃm k národu,
Kde se Neptun Bachu k nohám vine,
Zde máš srdce, které v lásce plyne...â??
â??Dost už! Ty to budeÅ¡ mÃt v životÄ? tÄ?žké, kamaráde; pÅ?esto pÅ?eji hodnÄ? Å¡tÄ?stÃ.â??
â??PoÅ¡lu ti prvnà výtisk!â??
â??StaÄ?à až to tÅ?età pÅ?epracovánÃ, nechci to Ä?Ãst vÃckrát. MÄ?j se a buÄ? sbohem...â??
â??BuÄ? se Slávou, buÄ? s bohynà nás, Slovanů!â??