Eithné

20.11.2007 - 18:48:38

Nové místo

V komentá�?ích najdete doprovodné ilustrace k textu, bohužel to nejde do �?lánku vložit p�?ímo :o)

Procházela jsem budovou, už ne jako žák, už ne jako absolvent, který jde na návšt�?vu �?? p�?icházela jsem prosit o místo, díky kterému m�? za�?nou nenávid�?t desítky d�?tských duší a které m�? pravd�?podobn�? p�?ipraví o zbytky mé duševní rovnováhy. Usmívala jsem se. Za�?ínala jsem se t�?šit �?ím dál tím víc.

�??Takže, sle�?no X, vy chcete u�?it? Pro�??�??

�??Baví m�? pracovat s d�?tma. Jako dít�? jsem dokázala ocenit dobré a nadšené u�?itele a te�? bych to cht�?la životu splatit.�??

---

�??Tak co?�??

Bylo mi hrozn�?, zhroutil se mi můj životní sen. Strašn�? jsem na tu školu cht�?la, cht�?la jsem být žurnalistkou, cht�?la jsem, aby m�? jednou n�?kdo poplácal a �?ekl mi: �??Dneska jsou noviná�?i strašní, neum�?jí po�?ádn�? �?esky a to, co píšou, je ot�?esné. Ale ty, X? Po tob�? n�?co �?íst je lahůdka.�??

No a ono ne. Nebyla jsem dokonce ani v první polovin�? uchaze�?ů, prost�? jsem u p�?íma�?ek propadla.

�??No tak půjdeš na pe�?ák a za rok to zkusíš znovu�?��??

�??Na pe�?ák a za rok to zase nevyjde. Skon�?ím jako pitomá uslintaná u�?itelka, která blábolí o národním obrození a nevšimla si, že se doba hnula dál. Malí fakani si na m�? budou ukazovat a nejv�?tší sranda bude, když zakopnu o stupínek! Tohle že ze m�? má být?!�??

---

�??Zatím jste z kandidátů dopadla nejlépe, tak jen pár otázek. Tohle je druhý stupe�? základní školy, d�?ti jsou v pubert�? a jsou strašn�? ovlivnitelné. Myslíte, že na n�? můžete působit výchovným dojmem?�??

�??Ur�?it�?. Rozhodn�? nehodlám chodit do hodiny s dredy a v kabinetu kou�?it.�??

---

Krásný podve�?er, kolem m�? proudí záplava aut. Sem tam n�?které zajede na benzínku a já zkoumám, kdo sedí za volantem, p�?ijde mi zajímavé, jak tolik rozdílní lidé můžou d�?lat natolik stejnou v�?c, jako je �?ízení auta.

Ozve se trojnásobné burácení motorů. Nev�?domky se mi koutky úst zvedají do pot�?šeného úsm�?vu. Nikdy mi nevadilo, když n�?kdo p�?išel pozd�?, ale tentokrát byla domluva natolik laxní, až jsem se skoro bála, že celá akce padla.

�??Nazdar, motorká�?ko!�?? zdraví m�? první ve skupin�? a staví u m�? na chodníku. Za ním doburácí další dv�? motorky. Vyndavám si od Y ze síťky helmu a chvíli se potýkám s nasazováním brýlí pod ni. Pak zasednu na tandem na nejv�?tší mašinu a sv�?�?uji se do rukou jejímu �?idi�?i.

�?ítíme se po dálnici na Brno, kolem fouká ledový no�?ní vítr. Mám zav�?ené o�?i a užívám si, že nevím, kam jedu, že nejsem ni�?ím chrán�?ná, že nemám bezpe�?nostní pásy ani karoserii, která by mi mohla zachránit život, kdyby se n�?co stalo. Y zakli�?koval a já se nahlas rozesmála, v �?evu motoru to nikdo nemohl slyšet. Prudké zrychlení m�? donutilo chytit se pevn�?ji, schoulit se za Y, aby m�? vítr nesfoukl, a já kone�?n�? otev�?ela o�?i, abych se mohla podívat na tachometr. Ze stovky na sto osmdesát, ru�?i�?ka se pohybovala strašn�? rychle, menší motorku jsme nechali daleko za sebou. Druhý kluk zrychlil spole�?n�? s námi a te�? se oba hecovali, oba jízdní pruhy pat�?ily jen nám. U sjezdu z dálnice se motory zase zklidnily a my �?ekali, než dorazí kamarádka na její mašin�?.

�?sm�?v mi z tvá�?e stále ne a ne zmizet.

---

�??Trestní rejst�?ík máte p�?edpokládám �?istý-,�?? nápadnou pauzu jsem doprovodila p�?ekvapeným úsm�?vem a jasným p�?ikývnutím, jako že ano, �??- takže je pot�?eba p�?inést výpis do konce �?íjna.�?? P�?ikývla jsem podruhé.

---

�??Sst! Ticho!�??

�??Do háje, vid�?l nás! Padejte!�??

Sko�?ili jsme do k�?oví za rohem v do té chvíle neosv�?tlené �?ásti, ješt�? ale n�?kdo z nás stihl omylem rozsvítit �?idlo. Slyšeli jsme kroky, jak kdosi, asi hlída�?, neodvratn�? sm�?�?oval naším sm�?rem, a v�?d�?li jsme, že tentokrát jsme prohráli. A jestli nás jenom vyhodí, ať jdeme tam, odkud jsme p�?išli �?? a t�?žko �?íct, jak moc je pravd�?podobné takové št�?stí �?? budeme muset p�?ed ním lézt zpátky p�?es všechny t�?i ploty v�?etn�? toho s ostatným drátem.

Kroky se zastavily dva metry od nás. Ostrý kužel sv�?tla ozá�?il okolní zdi a pátrav�? p�?ejížd�?l po okolí. Byla to jedna z nejdelších minut, kterou jsme kdy prožili. Tahle fabrika není pitomá elektrárna nebo teplárna, tady jsme cestou míjeli sudy popsané názvy kyselin a žíravin neuv�?�?itelného formátu. Tady by se to asi s pouhým napomenutím neobešlo.

Po v�?�?nosti se hlída�? oto�?il a zašel do nejbližších dve�?í.

�??Tak jdeme zpátky,�?? zavelela jedna dív�?ina a za�?ala se zvedat.

�??Jsme p�?ímo u nástupu, neblbni. Jdeme nahoru.�??

�??Vždyť nás ten �?lov�?k uvidí! Musím ráno do práce, nechci skon�?it u policajtů!�??

�??Hej, už jsme tady, tak jdeme. D�?lej!�??

---

�??Nu dobrá. A �?ekn�?te mi, sle�?no X, byla byste ochotná jezdit s d�?tmi na výlety? U jejich minulé t�?ídní jim to dost chyb�?lo, jenže ona nebyla ochotná jet vlakem�?��??

�??Pro�?? Vždyť je vlak mnohem pohodln�?jší než autobus!�??

---

Uvelebila jsem se na vy�?nívajícím konci klády poté, co jsem si za svitu mobilu zkontrolovala, že na n�?m není žádná smůla. Vrzání d�?eva a kovu m�? fascinovalo. Pražce hrály svoji pravidelnou píse�? o bubenících v Africe a kolem se míhala krajina polí a vesnic. Po levé ruce zá�?ila nevýrazná Polárka.

Doputoval ke mn�? kalíšek s horkým �?ajem a já se s chutá napila, na vagónu strašn�? foukalo.

�??To je pohoda! Slyšíte to? Pohoda!!�?? za�?val kamarád s plných plic, protože tady nás nikdo nemohl slyšet. Tvo�?ili jsme samostatný ostrůvek �?ty�? jednotlivých životů, který svišt�?l nehybnou p�?ítomností, a užívali jsme si pocit, že kdybychom to nebyli my, netopili bychom se v závrati z nebezpe�?í a zákazů, ale celou noc bychom jenom prospali. Jen tak, bez zážitků; bylo by to sedm promrhaných hodin, kterými bychom pro nic za nic ukrátili svůj život.

�??Myslíte, že zastavíme v Kladn�?? Minule jsme dojeli až do Pardubic,�?? hodila jsem otázku do éteru. Zárove�? jsem vylezla z naší mezery na dn�? vagónu nahoru na klády. �??Bacha na dráty,�?? doprovodilo m�? zezdola upozorn�?ní a pak už mi nic nebránilo, abych si v leže užívala pocitu euforie z cestování oby�?ejným nákladním vlakem.

---

�??Takže máte n�?jaké zkušenosti s výlety?�??

�??Ur�?it�?,�?? usmála jsem se.

---

�??Ten �?et�?z je n�?jak urezlý, tak proboha ať už jsme pry�?!�??

�??Jo, tady to musíme podlézt. P�?íšt�? se jedí moje paštiky, je to jasné?! S tím báglem se ani nesehnu�?��??

�??Bacha, chytlo se ti to za flašku a za vrchlík!�??

Zet sebou trhla kup�?edu a flaška jí vyklouzla z relativního bezpe�?í p�?ezek batohu. Ohromení jsme koukali, jak s elegantními p�?emety padá níž a níž, asi o dv�? st�? výškových metrů.

�??Teda, Zet, takhle odhazovat odpadky�?� Alou pro ni!�??

�??Máme o litr a půl vody mí�?�?��??

Stále nikdo z nás nedokázal odtrhnout pohled od srázu pod námi. P�?edtím se nezdál tak strašný, na druhé stran�? h�?ebenu byl v�?tší. Ale když to �?lov�?k vzal kol a kolem �?? ne, každý sám a p�?esto všichni jsme si na tuhle událost zakázali myslet, dokud nebudeme v bezpe�?í. Závrat�?mi nikdo z nás netrp�?l, ale tohle bylo moc.

---

�??Dob�?e. Tak tedy �?? te�? je ve vaší t�?íd�? zrovna matika, můžete se tam jít podívat. Je to 7.A, sedn�?te si n�?kam dozadu. Pohled na d�?cka, když je u�?í n�?kdo jiný, je neocenitelný, dozvíte se tak, kdo zlobí, kdo dává pozor a kdo spí. Zezadu �?asto uvidíte více než zep�?edu.�??

�??D�?kuju.�??

Odplula jsem z �?editelny a sundala si mikinu, n�?jak jsem se p�?i pohovoru zapotila.

Na vyu�?ující jsem jen kývla a zasedla jsem do jediné prázdné lavice. Ve t�?íd�? panoval neuv�?�?itelný cvrkot.

Na lavici p�?ede mnou p�?istála papírová kuli�?ka, odrazila se a spadla na zem. Zvedla jsem ji a rozbalila, abych ji snad mohla poslat dál, pokud na ní bude napsané n�?jaké jméno. Zalapala jsem po dechu, když jsem spat�?ila obrázek komína.

�??Můj tatínek nosí doma stejné tri�?ko jako vy. Vy jste taky komíná�? a lezete po komínech?�??

Zeširoka jsem se usmála na matiká�?ku, která m�? stíhala zlostným pohledem, protože jí psaní�?ko neušlo. Tuhle t�?ídu beru.

Eithné - Povídky - 1802x - Komentáře (3) - Vložit komentář

Webdesign by nAS