Eithné

4.6.2007 - 18:17:44

Namaluj si rok života

Schváln�?, kdo uhádne, z jakého prost�?edí bude tahle povídka? :o))

j, 21:28:54: v pond�?lí od osmi - budeš mi držet palce? O:o)
h, 21:29:09: jasan, budu, dokonce už bych m�?l být i vzhůru :-)
h, 21:29:15: Výsledky budeš v�?d�?t kdy?
j, 21:29:20: nevím...
j, 21:29:24: mám to n�?kde napsané...
h, 21:30:11: v poho, nepot�?ebuju to zas tak nutn�? :-)
j, 21:30:36: jj
j, 21:34:26: no nic, mizím, m�?j se :o)
h, 21:36:34: Ty taky a nezapome�? se zas objevit ;-) :-D

Z lampi�?ky nad mojí postelí sálá nesnesitelné vedro, z otev�?eného okna proudí vzduch jen o málo chladn�?jší.
�?rán - Ahmadínedžád, Izrael - Kacav, Irák - Tallabání. �?ímské smlouvy 1958 a NATO 4.4.1949, jsou tam samé �?ty�?ky a devítky. Infotainment, background, flash a deni�?ka. Všechno vím a všechno znám, stejn�? je to málo.
P�?es písmena se pomalu za�?ínají zjevovat jako nit tenké linky, obrysy a stíny. Nedá se odolat, rychle, potom už to nepůjde. Do ruky beru tužku a o�?i pono�?ím do spleti �?ern�? a b�?losti, nechám je pátrat a odhalovat, kde n�?co chybí. Je to dokonalé, dílo hodné mistra, tvo�?ím ho již n�?kolik let.
Poprvé - kdy to bylo? Když mi Havran pov�?d�?l o havranici, mám pocit. Pak se obraz za�?al více nebo mén�? �?asto objevovat dále a já za�?ala kreslit; v posledním roce více než kdy jindy. Tužka škrábe po papí�?e, chvílemi malinko vrže, ale to m�? netrápí.
Ruka. To, co kreslím, je ruka. Ná�?rt tam již byl p�?ed t�?mi t�?emi lety, já jen za�?ala obtahovat, upravovat, stínovat. Jist�?, kreslit jsem nikdy neum�?la, to je pravda. Ale když nad každým tahem nejprve p�?t minut p�?emýšlíte, jde to sice pomalu, ale zato už pak není pot�?eba nic p�?ed�?lávat.
Tak i te�? p�?estávám myslet na vedro, na žíze�? a hlad, p�?estávají m�? trápit �?lenové parlamentních stran a dohoda z Melku, no�?ím se stále hloub�?ji... ob�?as mám strach, že se už z toho zasn�?ní neprobudím. Jako bych se vytrácela ze své reality a odcházela kamsi daleko, za hranice našeho sv�?ta a vesmíru, n�?kam, kde platí jiné zákony.
�??Elo! Kdy budeš uklízet?�?? Trhla jsem sebou. Tohle je kruté... ruka zmizela.
Dost. Albánie - Tirana, Pákistán - Islámábád, �?erná Hora - Podgorica.
Další pošmourné ráno. Ospale vnímat zprávy od deseti, ve dvanáct na p�?íkaz budíku pustit další, kde jen zopakují to samé, pak ješt�? ty od t�?í, od p�?ti a od sedmi. K tomu politické debaty a historické dokumenty. Život upadá do stereotypu, ned�?lám nic jiného, mám pocit, že ješt�? pár dní a už se neodvalím ani na zastávku.
Zdá se mi, jako by moje ruka za�?ínala získávat barvy. Je to jen stín sodíkového sv�?tla nebo je vážn�? nepatrn�? zbarvená do oranžova?
Zapomenout na obraz. Musím dát p�?ednost u�?ení, i když trpím jako zví�?e. Copak si můžu vytvo�?it závislost na um�?ní? To pochybuji... co se d�?je? Nedokážu myslet na nic jiného, vidím ji p�?ed o�?ima, můžu ji detailn�? studovat na zav�?ených ví�?kách a v noci na plátn�? z �?iro�?iré tmy. Když mrknu, probleskne mi p�?ed o�?ima, urputn�? se dožaduje mé pozornosti... Nemůžu! Pochop to, mé drahé podv�?domí, já nemůžu!
Musím se u�?it...

h, 9:29:03: Fakt bych ti hodn�? p�?ál, aby ti to vyšlo :-)
Už jen proto, že znát se s dobrým žurnalistou je můj sen :-))
j, 9:29:37: no a za p�?t let se ke všemu budeš znát se spisovatelkou bestsellerů ;o))
h, 9:29:55: No práv�?, na to se t�?ším :-D
j, 9:30:21: nojo, tak zítra nezapome�? držet palce ;o)
h, 9:30:32: Neboj, budu ur�?it�? :-)
h, 9:30:36: V kolik hodin?
j, 9:31:08: od osmi myslím
h, 9:31:52: Dobrá, tak p�?ed osmou za�?nu ty palce držet .-)

�??Jé, nazdar!�?? �??Ahoj, Pavlíno, snad ne taky na FSV?�?? �??No jasn�?, do Jinonic!�?? �??U�?ila ses?�?? �??Chodila jsem na ty kurzy, ale neumím nic...�?? To ani já ne.
�??Normáln�?, kdybych se dostala do druhýho kola, tak tam prý zkouší Moravec! Já ho vid�?t, jak sedí naproti, asi sebou seknu...�?? �??Fakt? Já jsem Otázky vid�?la naposledy v�?era,�?? zhodnotím a dál se utápím v sebelítosti a melancholii.

Profeso�?i tu působí strašn�? sympaticky, líbí se mi tu.
�??Tak pište...�??
N�?m�?inu p�?eskakuji, vrhám se nejd�?íve na �?eštinu. Nezdá se to zas tak t�?žké, i když mám pocit, že nedám dohromady ani jednoduchou v�?tu. Píše se skon�?il nebo zkon�?il? Pak všeobecný test. Umím milión hlavních m�?st, to ano, ale Zimbabwe a v�?tšinu Afriky jsem vynechala. Na ministry ani jedna otázka, na strany taky ne. Ale zato - co je franchising? Kde je Al Fatah? Protékají t�?mihle m�?sty tyhle �?eky? Kdy u nás za�?al vysílat rozhlas? Kolik má dnes EU �?lenů?
Zoufale hledím do papírů a i když nejsem sama, je mi jasné, že z t�?ch 1200 lidí to t�?ch 140 bude mít v malí�?ku. Ach jo.
�?erné linky, obrys ruky. To snad ne, vždyť si te�? nemůžu za�?ít kreslit! Cloumá mnou nep�?irozená ospalost, adrenalin zvolna za�?íná prohrávat, ospale zívám. P�?ihlížející profesorka se na m�? pobaven�? usm�?je, možná si myslí, že jsem tím okázalým gestem cht�?la p�?ítomným p�?ivodit t�?žké deprese a ukázat, co si myslím o testu. Strašn�? se mi chce spát.
�??Po�?kám venku,�?? šeptne mi najednou Pavlína a jde odevzdat test. Ruka zmizela.
Kone�?n�? se pustím do n�?m�?iny. Tohle bylo v t�?ch ukázkových testech z lo�?ska! Lomcuje mnou zu�?ivost, že jsem si je neprošla pozorn�?ji. Takhle si to můžu natipovat.
Když odevzdávám test, mladý profesor m�? poprosí, jestli bych si ten skórovací list rad�?ji nep�?epsala, že když mi ty t�?i k�?ížky p�?esahují ráme�?ek, po�?íta�? by to nemusel skousnout (zkousnout?). Tak si sedám za katedru vedle n�?j a za�?nu d�?lat dalších osmdesát osm k�?ížků, p�?i�?emž už jsem p�?etáhla jen dva. Znova upadám do letargie... Rad�?ji se zvedám, i s registra�?ním archem to nechávám ležet a p�?i odchodu se jen se ohlížím, jestli mi to okóduje. Venku mi Pavlína sd�?luje, že to byl sám velký Václav Moravec. Asi jsem opravdu dost unavená.

h, 10:52:31: Tak jak? :-)
j, 10:52:38: podle všeho málo palců :o(
h, 10:52:53: A já se tak snažil :-(
j, 10:53:02: to já taky
h, 10:53:20: Bylo to t�?žký? (blbá otázka, co :-)
j, 10:54:15: strašlivé...
j, 10:54:19: tipova�?ka...
h,10:59:14: Neva, zkušenost se po�?ítá a p�?íšt�? to bude lepší ;-)
j, 10:59:27: :o((
h, 10:59:49: Ale no ták, úsm�?v, aspo�? malej ;-)
j, 11:00:02: mn�? to mrzí :o(
j, 11:00:04: moc tam chci...
h,11:27:47: P�?emýšlím, �?ím t�? pot�?šit, rozveselit, ale bohužel m�? nic nenapadá :-(
j, 11:29:46: to ani nemusíš :o)
j, 11:29:56: n�?jak se s tím popasuju sama :o)

�??Tak poj�?! Kde jsi, sakra?�?? T�?esu se nep�?í�?etností, je mi zle z toho, že mi ta vidina zkazila život nebo minimáln�? další rok. �??Na tu školu jsem cht�?la a dala bych za to cokoliv, tak pro�? ses tam objevila?!�??
Ticho.
Slzy se mi natla�?ily do o�?í, podlaha m�? n�?žn�? p�?ivinula do své náru�?e a kdybych byla malá a roztomilá, mohla bych �?íct, že se ze m�? stalo malé a roztomilé vzlykající klubí�?ko.
P�?es clonu slz jsem zachytila známý obrys. Nenávistn�? jsem chytila gumu a za�?ala jezdit po obraze, který už dlouhou dobu vypadal reáln�?ji než samotná skute�?nost. Byl to snad žal, z �?eho m�? rozbolelo celé t�?lo? Je to jedno, nemám budoucnost, nemám perspektivu, v lepším p�?ípad�? skon�?ím jako u�?itelka malých rozmazlených fakanů jako jsem byla já sama! Je mi jedno, že za vygumovanou rukou se za�?íná no�?it loket, rameno a hru�?, gumuji dál, všechno, nenechávám jediný flí�?ek.
Dve�?e do pokoje se otev�?ou, vchází bráška, můj milovaný a nenávid�?ný bráška, snad s posm�?šnou nebo povzbuzující v�?tou na jazyku, která mu ale na rtech zamrzne ihned, jak m�? spat�?í. Poloprůsvitná, poloexistující, mizející. Gumuji, ni�?ím. Koho vlastn�?? Obraz nebo malí�?e? Ni�?ím sama sebe?
Dve�?e t�?ísknou, ale to už nevnímám. Guma mi vypadává z neexistujících prstů, zbývá po mn�? malá louži�?ka slz a malá louži�?ka vzpomínek a víc už nic.

h 14:32:51: Už jsou na netu výsledky? Dívala ses? Jak jsi na tom?
h 14:44:27: Jsi tu?
h 15:32:17: Dej v�?d�?t...

Eithné - Povídky - 2867x - Komentáře (3) - Vložit komentář

Webdesign by nAS